Rubriky  Hobby

Sběratelé

Nevím, zda by se dalo vůbec někdy spočítat lidi, kteří nějaké hobby mají. Ony by se asi musely nejprve stanovit nějaké pevné meze, do kterých by se to zařadilo. Ale počítalo by se to, i kdyby bylo hobby jako práce? Nu? To je otázka. Ne, spočítat se to prostě nedá a nedá se vlastně ani přesně říci, kolik oborů je zde zahrnuto. Jen sběratelé by se spočítat nedali. A sbírá se skutečně všechno. Většinou se začne několika kousky a najednou to člověka zaujme a začne se pídit po dalších. Tak vznikají různé sbírky, které pravděpodobně nikdy nebudou ukončeny, protože to prostě nejde. Například sbírka známek, odznaků či pohlednic.

Něco podobného nelze uzavřít nikdy, protože se neustále objevují nové a nové kousky a sběratel je mít musí a chce. Proto neváhá vydat se za nimi třeba světa kraj a vynaložit nemalé peněžní obnosy na to, aby kýženou věcičku měl u sebe doma, ve své sbírce. Jak již napsáno, mohou to být drobné předměty, ale jsou známi sběratelé obrazů, aut, ale také lokomotiv. Je pak nasnadě, že to asi nebudou lidé obyčejní, ale lidé majetní, kteří nevědí, co s penězi. Proto si takové sbírky mohou dovolit. Kdyby člověk sám chtěl začít se sbíráním čehokoli, musí si uvědomit, že i drobnosti něco stojí. Bohužel toho využívají různí chytráci a škubou nebohé sběratele ještě více než to vůbec jde běžným způsobem.  

Například u knih, pokud člověk sbírá jednoho autora, třeba Alexandra Dumase, nebo Shakespeara. Mazaný vydavatel vydá klidně stejnou knihu podruhé, jen tam někde vlepí stránku, že jde sběratelský kus. Těch vydá jen pár a může si stanovit cenu jaká se mu zlíbí. Sběratel po takové knize skočí jako mlsný kocour. Tím pádem se kniha ovšem stává jeho majetkem a je tím více vzácnější, čím více času od doby jejího vydání uplyne. Ten, kdo si jich koupil více, ví o čem je řeč, protože nyní je prodává se ziskem. A ten nebývá rozhodně nijak malý.