Každý práceschopný člověk by měl mít takovou práci, za kterou se mu dostane dostatečně vysoké finanční odměny. Protože se z podobných příjmů musí žít, a co si běžný člověk nevydělá, to nemá. Nebo nanejvýš dostává nějakou podporu v nezaměstnanosti nebo jiné sociální dávky, na kterých se ale určitě nezbohatne. Mzdy by měly být takové, aby se za ně dalo sehnat to, co je potřeba, měly by lidem zajišťovat dost důstojnou existenci. Což se ale často neděje, jak dobře víme. Někdo si vydělává míň, než kolik mu je potřeba, a pak samozřejmě úměrně svému nedostatku strádá. A co udělat pro to, aby strádání skončilo? Samozřejmě se musí někde sehnat další peníze.

Ale tomu, kdo nemá dost velké příjmy a dost peněz, je jen tak někdo nedá. A dokonce ani nepůjčí. A tak se musí někdo podobný snažit, aby aspoň nějakou půjčku dostal. A pokud má nízké příjmy a špatně vypadající registry dlužníků, případně ale i další problémy, často se může pokoušet o získání jakékoliv bankovní půjčky, ale bezúspěšně. Všude od něj přijmou nejrůznější potvrzení, která by měla prokázat žadatelovu schopnost splácet, ale poté, co toto prověří, dospějí k rozhodnutí dotyčnému žadateli nic nepůjčit. Protože si nejsou jisti, zda by dostali své peníze v pořádku zpět.

A tak kdekdo odchází z bank neuspokojený. A doufá, že mu pomohou aspoň někde jinde. A někde jinde také pomohou. Konkrétně v nebankovní sféře. Nebankovní společnost totiž poskytuje i nebankovní hypotéky, které jsou díky ručení nemovitostí docela lehce dostupné. Takže stačí mít aspoň nějakou nemovitost a k penězům, aspoň těm půjčeným, se my lidé dostaneme. A to i docela rychle, i docela výhodně. Prostě nejlépe, jak si to jenom můžeme představit. A tím jsou pro nás nebankovní hypotéky nenahraditelné. Protože si stěží dokážeme představit, co by si počali ti, jimž banky v jejich situaci nepůjčí, kdyby neměli i tuto snadno dostupnou možnost.

Každý práceschopný člověk by měl mít takovou práci, za kterou se mu dostane dostatečně vysoké finanční odměny. Protože se z podobných příjmů musí žít, a co si běžný člověk nevydělá, to nemá. Nebo nanejvýš dostává nějakou podporu v nezaměstnanosti nebo jiné sociální dávky, na kterých se ale určitě nezbohatne. Mzdy by měly být takové, aby se za ně dalo sehnat to, co je potřeba, měly by lidem zajišťovat dost důstojnou existenci. Což se ale často neděje, jak dobře víme. Někdo si vydělává míň, než kolik mu je potřeba, a pak samozřejmě úměrně svému nedostatku strádá. A co udělat pro to, aby strádání skončilo? Samozřejmě se musí někde sehnat další peníze.

Ale tomu, kdo nemá dost velké příjmy a dost peněz, je jen tak někdo nedá. A dokonce ani nepůjčí. A tak se musí někdo podobný snažit, aby aspoň nějakou půjčku dostal. A pokud má nízké příjmy a špatně vypadající registry dlužníků, případně ale i další problémy, často se může pokoušet o získání jakékoliv bankovní půjčky, ale bezúspěšně. Všude od něj přijmou nejrůznější potvrzení, která by měla prokázat žadatelovu schopnost splácet, ale poté, co toto prověří, dospějí k rozhodnutí dotyčnému žadateli nic nepůjčit. Protože si nejsou jisti, zda by dostali své peníze v pořádku zpět.

A tak kdekdo odchází z bank neuspokojený. A doufá, že mu pomohou aspoň někde jinde. A někde jinde také pomohou. Konkrétně v nebankovní sféře. Nebankovní společnost totiž poskytuje i nebankovní hypotéky, které jsou díky ručení nemovitostí docela lehce dostupné. Takže stačí mít aspoň nějakou nemovitost a k penězům, aspoň těm půjčeným, se my lidé dostaneme. A to i docela rychle, i docela výhodně. Prostě nejlépe, jak si to jenom můžeme představit. A tím jsou pro nás nebankovní hypotéky nenahraditelné. Protože si stěží dokážeme představit, co by si počali ti, jimž banky v jejich situaci nepůjčí, kdyby neměli i tuto snadno dostupnou možnost.